Nový Zéland byl ale příkladem státu, kde to multikulturní soužití fungovalo, byť i na hrobech Maorů. To násilí tam bylo evidentně exportováno a inspirováno událostmi, které se staly na druhé straně zeměkoule. A pokud se zaměříme na separaci jednotlivých kultur, tak kde se to zastaví?

Zastaví se to tam kde to vždy bylo. na homogenních státních útvarech, kde budou žít lidé, kteří spolu žít chtějí a mají nějakou základní jednotící ideu.

Myslím že třeba taková Evropa 50-80 let takto celkem fungovala. Itálie byla Itálie, Francie Francií. Jistě že tam měli menšiny, ale ty nebyly tak veliké a byly nuseny respektovat většinovou kulturu.

Společnost stvořená jen ze samých menšin je nutně společnost fragmentovaná.

Kdyby dnes měla británie s někým bojovat, pochybuji že tam bude to společné odhodlání jako třeba během WW2. Maldí pakistánci budou věřit něčemu jinému, než mladí Angličané.