Zahradil: Gottovo zbožštění jako generální pardon normalizaci

9. 10. 2019 11:26:59
Ze všech těch, pokoušejících se vysvětlit fenomén Gott, se k pravdě podle mého názoru nejvíce přiblížil europoslanec Jan Zahradil v polemice s ideologem Pavlem Šafrem.

V ní vyjádřil názor, že Gottovo posmrtné zbožšťování je součástí jistého trendu doby – jakéhosi generálního společenského pardonu normalizačním letům.

Ale jen přiblížil. Protože aby někdo něčemu udělil “pardon“, musela by tomu předcházet fáze zatracení a odsouzení. Zahradil byl blízko, ani on však nepochopil, že takový postoj vůči normalizaci u většiny Čechů prostě (právem) nikdy nebyl.

I já si všiml, že Gotta nyní “vzývá“ mnoho těch, kteří k němu a jeho muzice byli po celý život lhostejní, a to včetně mě. Je tedy evidentní, že o hudbu u mnoha z nás nejde. Osobnost Gotta, způsob s jakým se popasoval s neuvěřitelnou a celoživotní popularitou (což není zdaleka samozřejmé, jak dokazují osudy mnohých hvězd a hvězdiček) zaujala, ale ani ta se mi nezdá vysvětlující onu obrovskou posmrtnou podporu. Ve hře musí být ještě něco jiného, něco, k čemu se Jan Zahradil přiblížil.

Karel Gott se stal personifikací přijetí předrevoluční části života mnohých z nás. Života, který je pod neustálým tlakem menšiny fanatiků, kteří nás nutí, abychom ho popřeli, zadupali do země, pomočili, pokáleli, prostě zavrhli. Trvají na tom, že jsme byli všichni nešťastní a ti co nebyli, tak nesou vinu za neštěstí těch druhých. Mladý člověk, který si dnes dělá obrázek o minulosti na základě takového líčení doby, se domnívá, že v roce 1975 jsme se všichni plížili v šedých uniformách podél zdí, modlíce se, abychom nepotkali příslušníka SNB, neb ten by nás preventivně na ulici ztloukl. Doma jsme pak všichni mlčeli, protože jsme si nebyli jisti, zda náš otec, nebo bratr není udavač. Partnera nám vybírala komise. Žili jsme v pavlačových domech s jedním záchodem a jedním domovním důvěrníkem na patře. Voda tekla jen v neděli a v jediné stanici rádia hrála smyčka složena z budovatelských a Gottových písní.

Na jakoukoli námitku kohokoli, že žil hezký a příjemný život, reagují podrážděně až agresivně. Vynucují si naše přiznání, že jsme trpěli, nebo jsme trpět měli. Chtějí, abychom si pocit viny za to že jsme nebyli v disentu vetkali do srdcí tak, jako si ho tam vetkali Němci za nacismus. Máme se bičovat, předvést účinnou lítost a přednést zapálenou sebekritiku. A ani to by nestačilo, protože příšeru "permanentní revoluce" nelze nasytit.

A toho mají lidé plné zuby! Ne že bychom nyní chtěli dát generální pardon normalizaci, jak píše pan Zahradil. My jsme nikdy svoji část života prožitou v tom období nezavrhli. Proto jí ani nemusíme nyní dávat žádný “pardon“. Byl to náš život a byl to normální život. Někdo byl šťastný tehdy a není dnes. To nemusel být žádný kariérní komunista, stačilo, že byl třeba havíř na Ostravsku. Jiný byl tehdy nešťastný a dnes se mu daří skvěle. To může být někdo, komu vyhovují bezbřehé možnosti podnikatelského prostředí. Další žil v mizérii tehdy, stejně jako dnes. Prostě mu to nejde, nebo má jen smůlu. A jiný dokáže být šťastný v obou poměrech a nedělá to z něj padoucha.

A která generace měla to štěstí, že žila v dokonalých poměrech? Já buduji rodokmen naší rodiny a uvědomil jsem si u toho, jak je pojem: “těžká doba“ relativní. Jedna generace prožije chaos Husitských válek, další projde Dobou pobělohorskou, následují hrůzy Třicetileté války, potom těch Napoleonských. Po nich je sto let klid a už je tu První světová válka následovaná tou Druhou. Chvíli teror Němců na Češích, odveta a padesátá léta. Po každém ze zmíněných konfliktů, v mezidobí, revoluční kvas, krvavé vyřizování účtů a msta. A po celou dobu dřina pro udržení sebe a své rodiny při životě. (ostatně o tom píše i Jordan Peterson, když líčí pseudo-problémy naší doby)

S vědomím tohoto, ať se na mě nikdo nezlobí, že odmítám vnímat 60-90 léta dvacátého století za nějaké peklo, jehož barvité líčení jsem zřejmě odsouzen poslouchat do konce svého života, dennodenně z každé rozhlasové a televizní stanice veřejnoprávních médií. Ne, nebylo to žádné peklo. Bylo to těžké období, tak jako je těžké každé období, protože takový život prostě je. Ale rozhodně to nebylo to nejtěžší období našich dějin. Kdybych si musel vybrat 70 let života z nabídky posledních 1000 let, tohle období by bylo v TOP10. Byl mír, což je něco co už se dnes zase tak samozřejmé nezdá. A lidé si pořizovali děti, což obvykle nečiní, pokud se cítí být v pekle. A ty nepříjemnosti působené v tomto období komunisty? Zpětně, když mám srovnání – zdají se mi malicherné proti tomu co se dělo v jiných obdobích, nebo na jiných místech. A ačkoli se nepochybně najdou čtenáři, kteří nepochopí a budou mi podsouvat že obhajuji komunismus, trvám na tom, že období normalizace bylo období jako jakékoli jiné, ve kterém se lidé věnovali běžným činnostem. Jeden něco tvořil, druhý se vezl, někdo pomáhal, další škodil a hodně lidí jen přežívalo stejně jako dnes. Žádné peklo ani ráj.

Tohle dnešní ideologové nechápou. Jako jejich předchůdci v předchozích režimech, mají potřebu zakonzervovat stávající stav a vytesat ho do kamene, aby byl navždy a nezvratný. A neumí to jinak, než ABSOLUTNÍM popřením a odsouzením toho minulého. Neumí se na předchozí etapu dívat jako na etapu naší vlastní evoluce, musí to rozdupat a spálit na prach. Pošetilé asi tak, jako kdyby komunisti strhli všechny sochy Karla IV, protože to byl (z jejich hlediska) odpudivý feudál.

Lidé, kteří v pátek přijedou do Prahy, aby uctili Karla Gotta, budou z části fanoušci jeho písní, z části fanoušci jeho osobnosti, ale jsem přesvědčen že z největší části lidé, kteří chtějí říct (ale neví jak jinak), že se za svůj život nestydí a rozhodně ho nebudou zavrhovat na přání posedlých ideologů. Že ti co během normalizace něco dělali a dařilo se jim, jsou právě tak hodní úcty jako ti, kteří jsou úspěšní dnes. Okázalá úcta projevovaná Gottovi je pane Zahradile pocit, který za všechny vyjádřila hokejová legenda Jiří Holík: “Tak nás, co jsme nebyli disidenti, všechny postřílejte!“. A také tím řeknou, že ne! Že se “postřílet“ rozhodně nenechají a vy ideologové minulého i současného režimu, vy svazáci a politruci, jděte už někam se svými jedinými pravdami a nechte nás žít.

--------------------

Autor: Oto Jurnečka | středa 9.10.2019 11:26 | karma článku: 45.53 | přečteno: 8483x

Další články blogera

Oto Jurnečka

Desatero Vidláctva

Desatero Vidláctva je extenzí "Manifestu skutečné ekologie". Zatímco manifest myslím naprosto vážně, desatero myslím, ... vlastně také vážně.

6.7.2023 v 12:36 | Karma článku: 30.29 | Přečteno: 711 | Diskuse

Oto Jurnečka

Manifest skutečné ekologie - IV

Probrali jsme marnost pokusů o celoplanetární zásahy a naopak důležitost lokálního přístupu k ochraně přírody. Dnes budu o něco konkrétnější.

6.7.2023 v 11:33 | Karma článku: 13.66 | Přečteno: 156 | Diskuse

Oto Jurnečka

Manifest skutečné ekologie - III

Pokračování textu o ukradené ekologii a o promrhané energii idealistů na utopické projekty. Čemu by energie zodpovědných naopak věnována být měla?

5.7.2023 v 13:44 | Karma článku: 14.20 | Přečteno: 259 | Diskuse

Oto Jurnečka

Manifest skutečné ekologie - II

Pokračování textu o ukradené ekologii a zneužitých idealistech. Na jaké vějičky sedli? Je šance je přesvědčit, že nová odvětví průmyslu za která bojují, životní prostředí nechrání ale škodí mu?

4.7.2023 v 15:04 | Karma článku: 17.24 | Přečteno: 231 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Jindřich Kubánek

Zkreslené vidění - Návod k použití

Každý si myslí, že mozek má a že ho používat umí. Přesto stačí, když ztratí klíč od bytu nebo založí kamsi brýle, aby vše ztratilo smysl a začala panika a zoufalství.

29.3.2024 v 13:30 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 35 | Diskuse

Veronika Valíková Šubová

Takže Velký pátek

Čtu radostné ódy na Velký pátek a trochu mi trnou zuby. Tedy stručně: na Velký pátek předhodila jedna náboženská parta vrchnosti nepohodlného proroka inovující party a okupační mocnost ho na nátlak jeho souvěrců nechala popravit.

29.3.2024 v 11:16 | Karma článku: 15.11 | Přečteno: 184 |

Rudolf Pekař

Velikonoce nebo svátky jara a tolerance?

Připomínka jara nám přináší příjemné počasí, kvetoucí zahrady a zároveň i změnu názvu Velikonoc na Jarní svátky či Svátky jara. Jaký to má důvod?

29.3.2024 v 10:56 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 41 | Diskuse

Vlastík Fürst

Velkopáteční zastavení může prospět i ateistům

Velký pátek není v naší zemi svátkem moc dlouho. Volný den máme až od roku 2016. Otázkou je, jak s tímto volnem naložíme. Můžeme vyrazit na nákupy či za zábavou, nebo je možné se rozhodnout, že ho budeme „slavit“.

29.3.2024 v 9:05 | Karma článku: 10.79 | Přečteno: 133 | Diskuse

Karel Trčálek

Fialova vláda by měla zvážit nařízení, kterým bude stanoveno, že se v Česku už žije líp!

ANO, bude líp! Pan premiér se opakovaně vyjádřil, že díky vládě se občanům žije už jen lépe a že téměř vše bylo vyřešeno. Tuto skutečnost je však nutné vtělit do vládního nařízení, neboť je smutné, že ne všichni občané to chápou

29.3.2024 v 8:16 | Karma článku: 18.86 | Přečteno: 238 | Diskuse
Počet článků 138 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2859

To co píšu, má vždy vztah ke společnosti a politice. To znamená, že mohu psát prakticky o čemkoli.

Knihy Oto Jurnečky:  Šest pilířů cenzury

 

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...