Včera jsem v autě poslouchal rádio. Pěkně tam shrnuli teroristické útoky, které se seběhly během pouhých dvou týdnů v Evropě. A v zápětí, mezi nádechem a výdechem, uvedli další zprávu.
Že si česká republika doveze prvních 80 Syřanů. Jakoby se nechumelilo.
Vypadalo to nějak takhle:
Ze světa:
• Útok nákladním autem v Nice. Výsledek: 84 obětí + stovky raněných
• Na jihu Francie pobodal Maročan čtyři ženy kvůli oblečení.
• V Bavorsku ve vlaku řádil Pákistánec. sekerou. 4 těžce ranění, 1 lehce.
• Střelec řádil v Mnichovském obchodním domě. Zabil 9 lidí, 16 zranil.
• V německém Ansbachu v neděli odpálil neúspěšný syrský žadatel o azyl. Zranil 12 lidí
• V jihoněmeckém Reutlingenu zabil Syřan těhotnou ženu mačetou a pět dalších lidí zranil.
• Ve Normandii drželi ozbrojení Arabové v kostele rukojmí, aby nakonec podřízli kněze.
Z domova:
• Ministerstvo vnitra připravuje umístění prvních osmdesáti Syřanů v České republice.
-------------------------------------------------------------------------------------------------------
Jak je to možné, říkal jsem si… Co se ještě musí stát, aby ti lidé přestali řezat větev, na které sedíme všichni? Evidentně jsem se spletl se svým předpokladem, že tyto události povedou k přehodnocení této politiky. Opak je pravdou. Politici a ti nejhorlivější slouhové z řad novinářů se již začali předhánět v přesvědčování lidí, že na tuto novou realitu si budeme muset zvyknout. A pokud zde tyto dennodenní potíže západních měst dosud nemáme, tak si ty lidi stejně dovezeme abychom je měli a potom si budeme muset na novou realitu zvyknout. ... Proč pro Boha?
Vysvětlení přišlo vzápětí. V interview českého rozhlasu vystoupil politolog z Fakulty sociálních věd UK a Ústavu mezinárodních vztahů Ondřej Ditrych. Ten na konstatování moderátora že roste počet teroristických útoků v Evropě odpověděl, že věci musíme vidět v celosvětovém kontextu. A v něm prý naopak počty teroristických útoků klesají. Například prý v Iráku, Pákistánu a Nigerii.
Myslel jsem, že se vzteky zakousnu do volantu. Tak takhle tihle zastánci teze: „není třeba nic měnit“, uvažují. Pro ně jsou to čísla a statistiky. Ale co je platné zmrzačené oběti z Nice, nebo rodiči zabitého dítěte tamtéž to, že v Pákistánu tento rok ubylo teroristických útoků? Však v Pákistánu útočí Pákistánci. V Nigérii Nigerijci a v Iráku Iráčané. Je to jejich věc, jejich odvěký boj, jejich mentalita. Zde v Evropě ale nyní lidé umírají rukou cizince, rukou dobyvatele. A co je hlavní – vůbec to nebylo nutné. Ti lidé tu nebyli a nebyli by tu stále, pokud by se k moci nedostala klika šílených hippíků snících o velké Evropě s občany neurčitého původu, kteří necítí příslušnost k žádnému národu a kteří jsou pouhými spotřebiteli.
A Ditrych pokračoval… Konstatoval, že integrace menšin do Evropských společností bude dlouhá, velmi dlouhá, bude trvat dekády a bude velmi obtížná a během ní bude docházet k dalším obětem, na které si budeme muset zvyknout. Součastně ale uklidňoval, že u nás zatím žádné takové rizikové menšiny nemáme a proto jsme povinni si je dovézt.
Chápete logiku těchto lidí? Oni už vědí, že integrace tam, kde tito lidé jsou, bude velmi těžká a bolestivá. A současně chtějí ten problém vytvořit tam, kde dosud není … a pak ho dekády bolestivě a za vynaložení obrovských nákladů a obětí řešit! Je to možné? Je to jakoby sousedovi hořel dům a já bych viděl, jak se ho neúspěšně pokouší hasit, protože v něm skladuje benzín … a já bych si úlevně oddechl, že v mém domě benzín není, … a vzápětí bych si benzin v domě začal uskladňovat také, s tím že se poučím a až to chytne, budu hasit efektivněji, než to dělá můj soused.
Ne, to už nejsou jen paka, to jsou zločinci. Viděl jsem fotku, kde západoněmečtí pionýři vítají mávátkama a zpívají písně nově dorazivším imigrantům, mezi kterými byl identifikován i útočník mačetou z minulého týdne. Lidé správně konstatovali, že krev tímto mužem prolitá, je na rukou Merkelové.
A přesně tak je na věc potřeba nahlížet. Proto jsme se já a pár přátel rozhodli, že zjistíme jména všech těch 80 imigrantů, kteří mají dorazit a pokud se budeme pohybovat v podobných číslech, tak i jména případných dalších, kteří dorazí po nich. A jakmile kdokoli z nich spáchá nějaký zločin, budeme Sobotku (případně další participanty tohoto obchodu s lidmi) žalovat. Věřím, že v takovém případě by se oběti, nebo jejich pozůstalí přidali.
Nemyslím si, že by takový počin byl nutně bez šance. Minimálně by se rozhořela debata o trestněprávní zodpovědnosti těch, kteří v době, kdy mohou sledovat v přímém přenosu teror v západní Evropě, dováží sem lidi z přesně stejného kulturního prostředí a občany země kterou mají spravovat, tak vědomě vystavují riziku.
-------------------------------------------------------------------------------------------------------
