Bezcenné ceny aneb lidská práva jako páka

20. 03. 2016 16:25:14
Boj za lidská práva. Nejspíše to tak bylo již od samotného počátku, ale teprve v poslední době se ukazuje v plné nahotě, jak vyprázdněný je to pojem.

A jména těch, co poslední roky obdrželi nějakou tu cenu lidským právům věnovanou, odhalují nejlépe, kdo a proč tyto ceny rozdává.

---------------------------------------------------------------------------------------

Nevím kolik všech těch udílených cen je, jisté je jen to, že zažíváme jejich inflaci. Společné mají jedno, naprostou většinu z nich udílí západní organizace, nebo organizace fakticky řízené západními zeměmi.

Velmi zajímavý fenomén je to, že i my kdo jsme k současnému kurzu západu silně skeptičtí, tak stejně, alespoň na emoční úrovni, podléháme jakémusi „rozechvění“, když někdo nějakou významnou cenu obdrží. Myslet si o tom mohu, co chci a také si to myslím. Přesto se neubráním tomu, že takové zprávě věnuji určitou pozornost. Něco ve smyslu: „Tak kdopak letos tu Nobelovku za mír dostal?

Když se na ceny a jejich laureáty podíváme, zjistíme, že altruistické chování ke svému okolí a světu, není zdaleka tím nejdůležitějším kritériem udělení ceny. Zásadnější je to, aby kandidát reprezentoval určité myšlení, myšlení, které koresponduje s myšlením současného západu.

Tak jako nevládky a neziskovky jsou nástrojem zahraniční politiky západu, a podporou prozápadní opozice, tak oceňovaní lidé jsou téměř vždy tváří této opozice. Nějakou líbivou tváří, na jejímž image se samozřejmě dál pracuje a pěstuje se její podoba jakožto nositele humanity. Samozřejmě že taková postava musí být dobře vybrána. Vždy to bude někdo, jehož rétorika nese silný morální „étos“, někdo kdo snadno v myslích lidí zaujme roli morální autority a kdo tedy současně „legitimizuje“ a učiní sympatickými všechny kroky západem vybraného a podporovaného politického opozičního subjektu.

Jména jsou známá: Nelson Mandela, Michail Gorbačov, Václav Havel, Viktor Juščenko, Aun Schan Su Ťij, atd. Někteří z nich těmi prezentovanými vlastnostmi skutečně disponovali, neříkám že ne. Často ovšem podlehli a uvěřili všemu tomu zbožňování své osoby. O to ochotněji pak plnili svoji politickou úlohu a vytvářeli stafáž politickým procesům, jejichž čistota už nebyla tak průzračná jako jejich mediální image.

Systém udílení cen spřízněným osobnostem, je zároveň systém, který sám sebe posiluje. Každá taková opozice, když je pozvednuta na určitou úroveň, založí si svoji vlastní cenu, kterou oceňuje opět spřízněné myslitele. Tak Václav Havel dostane cenu od Evropského parlamentu a Evropský parlament dostane cenu Václava Havla. Ti oba pak ocení například Viktora Juščenka na Ukrajině, Juščenko založí nadaci, která ocení Václava Havla a Evropský parlament.

V neposlední řadě, ceny jsou obvykle doprovázeny nezanedbatelnou finanční částkou, což z udílení cen dělá další šikovný nástroj financování opozice v zemi zájmu.

Funguje to skvěle. A lidé vzrušeně čtou o dalším oceněném a mnohým z nich jméno utkví v paměti jako jméno dobrodince a nositele pokroku, který spolu s tím co představuje, zasluhuje podporu.

---------------------------------------------------------------------------------------

Stroj se ale začíná zadrhávat. Snad dostupnost alternativních zdrojů informací způsobila, že se lidé na jim předložené modly dívají kritickýma očima, spíše ale jejich nemoudrý výběr, kdy autoři příliš spoléhali na to, že mohou obecenstvu předložit kohokoli a bude přijat, jako tomu bývalo.

Už to ale nefunguje tak hladce a lidé přestali brát vážně i samotnou královnu těchto cen: "Nobelovu cenu za mír". Jásir Arafat, Al Gore, Barack Obama, Evropská unie. To vše bije do očí už moc a jako sláma z bot z toho čouhá snaha oceněním podpořit a legitimizovat postoje a směr politiky, zastávané oceněnou osobností. Globálním oteplováním počínaje, přes unifikaci Evropské unie, až k ocenění nebílé volby amerického prezidenta.

Tomáš Halík se po obdržení Templetonovy ceny vyjádřil: "Teď už na mě nedoplivnou". Zřejmě si od ceny sliboval nekritizovatelnost a záštitu. No, nezafungovalo to podle jeho očekávání a nedávno dal svoje zklamání najevo výrokem, který zhruba říká, že nám prezidenta dělat nebude, protože ho neumíme ocenit...

---------------------------------------------------------------------------------------

Nyní je tedy prý tím nejžhavějším kandidátem na Nobelovku Angela Merkel, případně papež František. U obou za jejich postoj k uprchlické krizi. Pokud to tak opravdu dopadne, budeme vědět s jistotou dvě věci: Za prvé, neplatí definice Nobelovy ceny, jako ceny, která se uděluje za činy vedoucí k bratrství mezi národy, protože výsledkem Merkelové činů je a ještě bude jen více nenávisti mezi národy.

Za druhé je jasné, že je to poslední zoufalý pokus jak „vítačství“ v očích obyvatel Evropy obhájit. (když za to dostala tu Nobelovku, tak je to asi dobrá věc) Myslím si však, že je to snaha marná. Žijeme v čase pádu hrdinů a ikon. Když papež František prohlásí, že to co zažíváme sice je arabská invaze, ale že ji musíme přijmout, neboť nás obohatí, dokonce i disciplinovaní katolíci namítají, že nechtějí být obohaceni jako statisíce jejich souvěrců na Blízkém východě.

Jak bude systému důvěřovat méně a méně lidí, budou přibývat snahy o to, aby byl opět brán vážně. A budou se zakládat další a další ceny a nadace podporující tu cestu, ve kterou lidé již nevěří. Pánové a dámy z bratrstev pravdy a lásky si budou vyměňovat navzájem ceny a ujišťovat sebe i svět o svém významu. Ale ceny se postupně stanou reliktem odcházející epochy. Mladý svět, který se s energií vlastní mládí formuje a prosazuje mimo ten náš, se o naše ceny nebude zajímat a nakonec přestanou zajímat i nás samotné.

---------------------------------------------------------------------------------------

Několik příkladů cen a ceniček, které dokreslují jejich sebepotvrzovací charakter:

• Nobelova Cena míru - udělována osobě nebo organizaci, která vykonala nejvíce pro bratrství mezi národy zrušení nebo zmenšení existujících armád či pořádání a propagaci mírových kongresů.

- 1964 Martin Luther King

- 1981 Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky

- 1983 Lech Walesa

- 1984 Desmond Tutu

- 1990 Michail Sergejevič Gorbačov

- 1994 Jásir Arafat, Šimon Peres, Jicchak Rabin

- 2001 Organizace spojených národů (Kofi Annan)

- 2007 Al Gore

- 2009 Barack Obama

- 2012 Evropská unie

• Templetonova cena označována jako „Nobelova cena za náboženství“

- 2014 Tomáš Halík

• Cena Karla Velikého - ocenění za nejvýznamnější přínos k rozvoji porozumění v západní Evropě, činnost pro společenství, službu v zájmu lidstva a míru ve světě.

- předseda Evropského parlamentu Martin Schulz

• Cena Karla Velikého pro mladé Evropany každoročně uděluje Evropský parlament společně s Nadací pro Mezinárodní cenu Karla Velikého v Cáchách.

• Cena Václava Havla za lidská práva - za mimořádný přínos jednotlivce či nevládní instituce k ochraně lidských práv.

- běloruský aktivista Ales Bjaljacki

- azerbajdžánský obhájce lidských práv Anar Mammadli

• Sacharovova cena za svobodu myšlení, pojmenovaná po sovětském disidentovi Andreji Sacharovovi, byla založena Evropským parlamentem v prosinci 1988. Oceňuje osoby a organizace zasazující se za lidská práva a svobody.

- 1988 Nelson Mandela

- 1998 Ibrahim Rugova Kosovský aktivista

• Amnesty International - hnutí, které monitoruje porušování lidských práv a iniciuje kampaně proti jejich porušování. Samozřejmě mají svoji “Cenu Amnesty International“.

• Human Rights Watch je mezinárodní nevládní organizace, která vede výzkum lidských práv a lidská práva prosazuje.

- 1968 Albert Luthuli, president of the African National Congress

- 1978 Amnesty International

- 1988 Nelson Mandela

- 1998 Anna Sabatova, founder of Charter 77

• Rada pro lidská práva - dohlíží na dodržování lidských práv ve světě a podává o situaci v jednotlivých zemích zprávy. Zaměřuje se mimo jiné na svobodu shromažďování a spolčování, svobodu slova, svobodu vyznání, ženská práva, práva sexuálních menšin a práva rasových a etnických menšin.

- 2015 v čele Saudská arábie

• Cena lidských práv Alice Garrigue Masarykové je udělována velvyslanectvím USA od roku 2004. Oceňuje rozvoj lidských práv, podporou sociální spravedlnosti a obranou demokratických svobod přispívající k otevřené občanské společnosti v České republice.

- 2005 - Kumar Sri Vishwanathan

- 2007 - týdeník Respekt

- 2010 - Anna Šabatová

- 2012 - občanské sdružení Romea

• The Andrew Elias Human Tolerance Award za vynikající zásluhy v šíření hodnot tolerance a duchovní a intelektuální svobody

- Tomáš Halík

• Cena Homo Homini (Člověk v tísni)

- Ibrahim Rugova byl prvním prezidentem Kosova

• Cena Pelikán - cena Listů za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog.

- Jaroslav Šabata

- Adam Michnik

---------------------------------------------------------------------------------------

Jistě je mnoho dalších velkých i lokálních cen, o kterých veřejnost ani neví. Je to velký byznys a jsou v tom peníze. Ale protože peníze nikdo nedává někomu jen tak z plezíru, je jasné, že organizace mají svoje politické cíle, kterých se snaží dosáhnout. Tyto organizace a jejich ceny jsou prostě jednou ze zbraní na válečném poli ideologie, propagandy a geopolitiky obecně.

Ve válce a lásce je povoleno vše, říká se. Strana, která tyto zbraně používá, by tedy neměla být příliš překvapena, až si je osvojí i druhá strana a začne je používat proti „nám“. Vlaštovky tu již jsou.

---------------------------------------------------------------------------------------

article_photo

---------------------------------------------------------------------------------------

Autor: Oto Jurnečka | neděle 20.3.2016 16:25 | karma článku: 33.60 | přečteno: 1196x

Další články blogera

Oto Jurnečka

Symbolika finále Hry o trůny

Dobrý příběh je jako Rorschachův test. Každý v něm vidí to, co si nese v sobě. Sága Hra o trůny takovým dobrým příběhem je a zde je můj výklad toho, co jsem v poslední epizodě viděl já.

21.5.2019 v 12:56 | Karma článku: 17.80 | Přečteno: 426 | Diskuse

Oto Jurnečka

Američtí demokraté žádají odškodnit za otroctví

Tak jak přibývá černých voličů, tak roste chuť politiků získat si jejich hlasy. Američtí demokraté tedy oprášili myšlenku reparací pro Afroamerické voliče, jako odškodnění za otroctví jejich předků.

10.4.2019 v 18:38 | Karma článku: 37.01 | Přečteno: 1988 | Diskuse

Oto Jurnečka

Kolika způsoby lze vysvětlit masakr na Novém Zélandě?

Na sociálních sítích převažují způsoby dva. První je více či méně skrývaná radost. Ten druhý událost vykládá jako důsledek možnosti projevovat nesouhlas s imigrací.

18.3.2019 v 12:24 | Karma článku: 42.65 | Přečteno: 5546 | Diskuse

Oto Jurnečka

Chyba v matrixu, aneb errory na pokrokářské scéně

Mysl má úžasnou schopnost vytěsňovat konflikty. Ty se však neodbytně derou zpět do vědomí a vytěsnit se nechtějí nechat. A přesně to můžeme nyní pozorovat na progresivistické scéně a v kolektivní mysli jejich představitů.

10.3.2019 v 20:28 | Karma článku: 33.09 | Přečteno: 735 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Tomáš Gayer

GDPR : drobný příklad osobitého výkladu

Právě včera to byl jeden rok, kdy vstoupila v platnost účinnost nařízení Evropského parlamentu a Rady EU : GDPR (General Data Protection Regulation).

26.5.2019 v 8:47 | Karma článku: 12.37 | Přečteno: 209 | Diskuse

Josef Nožička

Reakce na "vzteklý plivanec" Davida Vlka

Je korektní označit každého, kdo chodí demonstrovat za odvolání ministryně Benešové, za ovci? A je korektní každého, kdo s demonstracemi nesouhlasí, označovat za příznivce starých pořádků či zapšklého seniora?

26.5.2019 v 8:40 | Karma článku: 30.99 | Přečteno: 600 | Diskuse

Filip Vracovský

Socialismus je opět sexy?

Není. To je jen vábení laciné prostituky na kterou mládí plné testosteronu naskáče a pak musí nutně skončit na kožním.

26.5.2019 v 5:58 | Karma článku: 20.52 | Přečteno: 346 | Diskuse

Simona Podlipská

Jak stát úspěšně ždímá peníze i z těch nejubožejších lidí.

Náš stát prostě umí využít každé situace, aby si "něco vydělal". Tím něco myslím miliardy, které získá od občanů, kteří jsou na pokraji bídy a musí žít jen z životního minima, což určitě není jednoduché.

25.5.2019 v 22:38 | Karma článku: 24.15 | Přečteno: 1081 | Diskuse

Petr Bajnar

Jak jsem volil v eurovolbách

Přiznám se, že když jsem dnes dopoledne šel poprvé v životě k volbám do EP, cítil jsem přitom určité rozpaky.

25.5.2019 v 14:20 | Karma článku: 21.61 | Přečteno: 1790 | Diskuse
Počet článků 108 Celková karma 32.49 Průměrná čtenost 2798

To co píšu, má vždy vztah ke společnosti a politice. To znamená, že mohu psát prakticky o čemkoli.
 


Na facebooku:

Nevolime proimigracni politiky

Najdete na iDNES.cz