Norský seriál Zpřítomnělí, zábavně udělaná agitka.

Mé oblíbené téma propagandy a agitace ve filmovém umění, tentokrát v podobě docela povedeného sci-fi kriminálního norského seriálu. O kterém budu spoilerovat, tak pozor!

Téma šestidílného seriálu Zpřítomnělí je triviální, ale originální. V současném Norsku se začnou na volném moři „zpřítomňovat“ lidé z minulosti. Většinou z dob Vikinských, ale také z 19 století. Pravděpodobně i z jiných časů.

Detektivní příběh vraždy ženy z minulosti, se odehrává na pozadí takového malého „střetu kultur“. Ačkoliv asi bych to řekl obráceně: Na pozadí detektivního příběhu se odehrává „střet kultur“, protože ten je na tom všem to zajímavější. V příběhu nejsou uvedeny počty zpřítomnělých, lze z něj ale pochopit, že každý den přibývají další. Vzniká tedy logicky problém soužití lidí z různých časů. Analogie s dnešní migrací je tam evidentní a „návod“ jak k ní přistupovat je právě tou agitkou.

Kdyby se seriál se stejným motivem točil řekněme v roce 1970, myslím, že by tvůrci byli mnohem kreativnější v domýšlení, jaké všechny potíže by tento kontakt oběma stranám způsobil. Dovedu si představit tu nekompatibilitu, nedodržování společenských norem, odlišné hygienické standardy, porušování zákonů, násilí, ale i sebevraždy, odpor k jevům současnosti a obecně neschopnost (a neochota) se přizpůsobit. Nakonec vždyť i mnozí z nás dnešních, nepřijímáme leckteré změny právě ochotně a to jsme „žáby“ přiváděné k varu pomalu, abychom si zvykli.

Popis společenského konfliktu dvou kultur, tak jak je natočený v roce 2019, je v tomto ohledu povinně optimistický, takové to: „Wir schaffen das“, aneb: „Při troše dobré vůle z obou stran se to zvládne“. Tedy vlastně dobré vůle jen jedné strany, protože Vikingové (a pralidé), kteří nechtějí žít po novu, žijí ve větvích a táboří v ulicích, kde pořádají své pitky, pasou kozy a ovce a podobně. Lidé z 19 století zase odmítají technologie, zakládají komunity na způsob amerických Amišů a občas provedou teroristický útok na nějaké technologické zařízení. Ale starousedlíci se přizpůsobují a vše vlastně nějak klape. Stačí trochu tolerance.

V tom je příběh vychovávající. Ukazuje migranty z 10 století, jejichž chování, účesy a oblečení je na první pohled sice nějak výstřední, nicméně téměř vždy se ukáže, že jsou to v podstatě dobří lidé, kteří se od nás vlastně ani moc neliší a kteří po krátkém vysvětlujícím kurzu, rychle akceptují hřejivou diverzitu dnešního Norska se všemi těmi stejnopohlavními páry, různorasovými páry a stejnopohlavními-různorasovými páry. Povědomé?

Vsuvka: Vždy znovu mě překvapí, že často ten s kým rozebírám film, tyto analogie v díle nevidí. Říkám si, že člověk musí v tomto také tak nějak přijít o věneček a až když se tak stane, už nic neunikne jeho pozornosti. Něco jako u majora Zemana. Někteří vnímali jen krimi příběh, zatímco jiní vnímali i tu politicko-osvětovou linku. Nicméně zapochyboval jsem v tomto případě o sobě a raději se podíval na ČSFD do komentářů. S ulehčením jsem konstatoval, že nejsem jediný, kdo vidí v tomto seriálu analogii s migrací. Uff!

Tedy ačkoliv je jasné, že seriál je o migraci, nejsem si jist, zda si lidé všimli i méně nápadných motivů.

Tak například: Jak už jsem psal, v seriálu se integrace vcelku daří, vyskytují se však i problémové skupiny. Zajímavé na tom je, které to jsou:

• Tak za prvé jsou to současní Norové, kteří „zpřítomnělé“ nevítají. Jsou na ně oškliví, podceňují je a hází jim klacky pod nohy.

• Druhou skupinou jsou oni tradicionalisté z 19 století, co bojují proti technice. (Vystupuje tam jeden v 19 století vědec, který se nyní stal odpůrcem vědy a techniky, což zdůvodnil slovy: „Vidím, kam to vedlo. Z lidí se stal línej, vypasenej, sebestřednej dobytek“. Pocítil jsem k němu sympatie. :))

• Třetí skupinu tvoří současní křesťané, vykreslení jako fanatici. Jeden jejich člen, nesympatický obtloustlý mamánek, živící se jako moderátor binga, dokonce jde a na jednoho ze staroseveřanů z nenávisti vystřelí. Na staroseveřana, který ve své době bránil starou víru před křesťanskými misionáři.

• Závěr celé série ukazuje, že čtvrtou problémovou (záporáckou) skupinou, budou v následujících dílech pravděpodobně právě ti staroseveřani, kteří již Křesťanství přijali. Trochu předbíhám, jsou však k tomu indicie.

Trochu mě mrzí, že tvůrci nenalezli odvahu, zatáhnout do vzájemných mezikulturních třenic také muslimy. V seriálu jsou scény, kdy jsou zpřítomnělí seveřané z minulosti, po příchodu školeni o vymoženostech nové doby. Kromě všech těch gender novot, jsou obeznámeni také s faktem, že součást dnešního Norska je i Islám a muslimové. Občas se tam mihnou zahalené ženy v nikábech, bohužel, přidat do mixu konfliktů, jak by se asi následovníci Mohameda porovnali s vyznavači Ódina, se nikdo neodvážil a roli nesnášenlivců i teroristů si museli vystřihnout zase křesťané.

-------

No a pár postřehů:

Tak jako dnešním evropským odpůrcům migrace z jihu se říká: „rasisté“, odpůrce migrace z jiných časů zde nazývají: „časysté“. To mě hodně pobavilo.

Tak jako se dnes oslavuje každý pozitivní projev multikulturalizmu (když se nějaký nalezne), v seriálu oslavovují „multičasyzmus“, tedy např. když pracovní tandem vytvořil člověk ze současnosti a migrant z minulosti.

Stejně jako v naší realitě, ty co vynáší soudy nezajímá co střet přináší starousedlíkům, ale mají velkou péči o pohodlí příchozích, také v seriálu není ani vteřina, která by vnímala problémy z pohledu starousedlíka, který musí nést náklady i snášet způsoby příchozích.

Časoví migranti se v seriálu většinou hned zapojují do pracovního procesu. Jeden velký válečník například doručuje pizzu, zatímco jiná válečnice, štítonoška, je policistka – hlavní hrdinka. Občas se sice splete a místo internet řekne interweb nebo místo hygienických vložek používá kus mechu, jinak ale zvládá práci s počítačem a všemi moderními prostředky. No, zde se ta analogie s naší dnešní (skandinávskou) realitou rozchází už dost zřetelně. Ačkoliv jsem přesvědčen, že integrovat Vikingy by opravdu bylo snazší než integrovat Araby, úspěch by slavila při nejlepším až druhá generace. Ta by však na rozdíl od těch Arabů, měla reálnou šanci, prostě už jen proto, že by šlo v podstatě o stejné lidi, jako jsou dnešní Norové, o jejich předky, lidi se stejnou emocionální výbavou, srovnatelnou inteligencí, společnou historickou pamětí i kolektivním vědomím.

-------

Já vím, já vím, už slyším námitky. Jde přece jen o oddechový seriál, tak o čem to tady točíš? Ve skutečnosti tenhle norský seriálový počin chválím. V soudobých knihách a filmech, jsem obvykle nucen sledovat tu nejpitomější formu agitace a propagace nových svatých dogmat. V detektivce už pomalu nenarazíte na detektiva, který by měl manželku a ne manžela. Narvou to prostě všude. Seriál „Zpřítomnělí“ je sice také agitka, ale oproti většině produkce alespoň chytře, nenásilně a zábavně udělaná. To oceňuji. A když člověk dokáže filtrovat tak, jak se to kdysi naučil u toho majora Zemana, tak si může užít docela nápaditý příběh.

-------