Ochrana hranic – trochu pořádku do chaosu

Debata o ochraně hranic, se za poslední tři roky vyvinula. Od výkřiků že hranice je jen čára na mapě, až po tichou realizaci těch opatření, která byla v roce 2015 považována za ryzí kacířství. Jako třeba uzavření přístavů.

Před pár dny jsem dokonce už i v České televizi zaznamenal, že reportérka kladla správné otázky. Ptala se europoslanců, jak konkrétně by vypadala práce azylových center umístěných na africkém kontinentě. Tázala se, jak by se postupovalo, pokud by žadatel prošel, ale země ho nechtěla. A kladla další správné otázky. Hallelujah! Tak by to mělo vypadat.

Tento vstup mě inspiroval. Uvědomil jsem si jak vágně a intuitivně se o tématu hovoří a uvažuje. Stále stejné fráze o přenosu řešení na africký kontinent a o společné azylové politice. Co to ale znamená? Jak? Odmítají kvóty, ale navrhují přerozdělování. V čem je rozdíl? Motají do sebe uprchlíky před válkou s ekonomickými migranty. Jeden den v nich vidí záchranu penzijních systémů stárnoucí Evropy, aby se jich druhý den, pokusili zbavit jako horkého bramboru.

Myslím si, že by nebylo na škodu pokusit se téma trochu strukturovat. Vytvořit si přehlednou mind mapu. Nejprve tedy v bodech popíšu, s jakými návrhy řešení přichází centrální země EU a proč si myslím, že nebudou fungovat. Následovat bude popis řešení, které bych považoval za funkční.

------------------------------------------------------------

Návrhy centra Evropské Unie a námitky vůči nim:

¦ Ochrana hranic - navýšení příslušníků Frontexu na 10.000 pracovníků - celoevropské řešení

Cíl:

• Snaha dostat ochranu hranic pod společné velení, vede k návrhu kompletně delegovat ochranu vnější hranice EU na agenturu Frontex.  

Námitky:

• Bezpečnostní složky každého jednoho státu, mají více zaměstnanců, než by měl celý Frontex.

• Poslední transfer obsahoval cca 600 lidí, kteří byli nabráni u Libyjských břehů lodí Sea Watch, německé neziskové organizace, plující pod holandskou vlajkou. Jak by tomuto zabránil Frontex, jakkoli silný? Co by mohl udělat jinak, než udělala italská vláda, když zavřela pro tuto loď své přístavy?

• Jak konkrétně vypadá působení Frontexu, jeho zásahy?

   -  Brání vyplutí lodí z afrického kontinentu?

   -  Nutí lodi na moři k návratu k africkým břehům?

   -  Brání lodím přirazit k evropským břehům / přístavům?

   -  Chytá nelegály na evropské pevnině a po prověření je odváží zpět do země vyplutí?

   -  Vyvíjí kontrarozvědnou činnost, infiltruje pašeráky, neziskovky a další zúčastněné?

   -  Podle webu https://europa.eu/ toto všechno Frontex dělá. Věříte tomu?

-------

¦ Azylový systém - jednotný azylový systém - celoevropské řešení – přerozdělování

Cíl:

• Deklarovanou motivací k zavedení jednotného azylového systému je snaha ulevit přetíženým zemím.

Námitky:

• Odpor některých zemí (V4).

• Touha migrantů jít do vybraných zemí s nejštědřejším sociálním systémem a již přítomnou komunitou.

• Nemožnost technicky udržet migranta v zemi přidělení, z důvodu Schengenských pravidel.

• V případě dorovnávání sociálních dávek z unijního rozpočtu migrantům umístěných do chudších zemí, by byl pravděpodobný společenský rozkol v důsledku velkých rozdílů mezi příjmy dotovaných imigrantů a nízkých příjmů chudých vrstev původních obyvatel.

-------

¦ Umístění azylových center – pro země EU, již na africkém kontinentě - celoevropské řešení

Cíl:

• Řešení situace, kdy se nedaří fyzicky odsunout odmítnutého žadatele.

Námitky:

• Existence center nezabrání těm, kdo by byli pravděpodobně odmítnuti, použít starých cest do Evropy.

• Nebezpečí, že se zaměstnanci takových úřadů, budou rekrutovat ze stejného lidského materiálu, jako je ten, který se podílí na dovozu migrantů nyní. Ti by pravděpodobně upravovali získaná data způsobem, který by umožnil schválení většiny přijatých žádostí o azyl.

• Odmítnutí žadatelé by museli být v této zemi zaopatřeni alespoň na dobu, než by se vydali na cestu zpět do země původu. Je jisté, že země Afriky s takovým azylovým centrem, by finance na provoz táborů získávala od EU. Veškeré náklady by tedy nesla Evropa. Na jedné straně by se musela postarat o ty které přijala a současně finančně i o ty, které odmítla.

• Velký korupční potenciál. Je-li dnes schopen migrant zaplatit až 10.000 Euro pašerákovi, proč by nezaplatil (mnohem méně) úředníkovi azylového centra?

• Zejména však nedůvěra v úmysly centrální evropské vlády a podezření, že jimi řízený orgán by migraci spíše organizoval, než ji bránil.

------------------------------------------------------------

Návrhy, které by problém skutečně řešily:

¦ Ochrana hranic - v gesci členských států - s (nejen finanční) podporou EU.

Cíl:

• Efektivita a úspěšnost. Hranice na pobřeží, v horách, nebo balkánské cestě, vyžaduje zcela rozdílné přístupy ochrany. Ty nejlépe ovládají složky země, která tuto hranici střeží historicky a má s tímto typem hranice zkušenosti. Přenos na nějaké centrum, by efektivitu a úspěšnost pouze snížil. Nehledě na pochybnosti o upřímnosti úsilí Evropskou unií řízeného úřadu, skutečně migraci bránit.

Pozitiva:

• Jak již bylo řečeno, každý stát má více příslušníků armády a policie, než by měl i personálně navýšený Frontex.

• Více hranic = více překážek = více možností odhalení.

Metody:

• Jak ukázaly poslední dny, není třeba hlídat každý metr pobřeží. Stačí politická vůle nevpustit loď do přístavu.

• A také politická vůle již proniknuvší ilegály (nakrmit, napojit) nalodit a odvézt zpět do země vyplutí.

• Zapojení národních tajných služeb do kontrarozvědné činnosti vůči skupinám zapojeným do obchodu s lidmi.

-------

¦ Azylový systém - řešení na úrovni členských zemí – dobrovolná báze podle potřeb země

Cíl:

• Kontrolovatelný systém prověřování s právní zodpovědností úřadu i jednotlivce který dá razítko, za případné trestné nebo teroristické činy toho, kdo prošel sítem přes to, že nesplnil zákonné podmínky.

• Přísné oddělení kompetentních orgánů státu od vlivových organizací (konec situacím kdy policie nevyhostí ilegála, protože se bojí reakcí nikým nevolených, leč vlivných organizací).

Námitka:

• Pravděpodobně by časem došlo k oslabení až zrušení Schengenu z důvodu, že udělení azylu a občanství v zemi, která se rozhodne se totálně „otevřít“, dává migrantovi právo cestovat i do zemí, které se rozhodly pro jinou politiku. Pobírání štědrých dávek například v Německu a jejich utrácení v levném českém pohraničí (herny, prostituce, drogy), by způsobovalo nebo zhoršovalo již tak špatnou situaci těchto regionů a násobilo socio-patologické jevy v nich. Lze předpokládat, že právě hrozba postupného rozmělňování největší z “vymožeností“ Evropské unie, tedy volného pohybu osob, je důvodem odporu Unie k takovému řešení.

Pozitiva:

• Odpadl by největší současný zdroj sporů mezi evropskými zeměmi.

Metody:

• Jasné definování základních typů migrace:

   a)  Migrace z důvodu ohrožení života (válka).

   b)  Migrace za účelem výdělku a podpory svých rodin v zemích původu (tzv. gastarbeiteři).

   c)  Ekonomická migrace.

-------

a) Migrace z důvodu ohrožení života.

V souladu s mezinárodním právem, je třeba takto postiženým lidem pomoci. Žádné smlouvy však nezavazují státy, převzít nad jedincem patronát a do konce života se o něj a jeho nejširší rodinu starat. Když ohrožující situace pomine, je možné vrátit člověka zpět do jeho prostředí. V případě uchazeče odkazujícího se na ohrožení života je tedy nutné:

-  Ověřit pravdivost původu.

-  Ověřit pravdivost příběhu.

-  V případě věrohodného ověření, udělení speciálního dočasného práva k pobytu a základní péči, s možností prodlužovat až do doby, než bude země původu bezpečná.

b) Migrace za účelem výdělku a podpory svých rodin v zemích původu (tzv. gastarbeiteři)

Zaměstnavatelé zemí EU pravidelně vytváří a udržují seznam požadovaných profesí.

Příslušné vládní agentury zveřejňují poptávku ve třetích zemích podle těchto seznamů a udělují příslušná pracovní povolení, jejichž platnost je dána dobou kontraktu se zaměstnavatelem. Po skončení doby platnosti povolení k pobytu, nebo při ukončení kontraktu se zaměstnavatelem je pracovník vyzván k návratu do vlasti. Při neuposlechnutí je deportován a doživotně vyřazen z možnosti znovu se zúčastnit programu. Totéž při spáchání trestného činu.

Tento postup je podobný původní praxi ve Spolkové republice Německo, ale také praxi například Spojených arabských emirátů, kde pracovní síly využívají ve většině odvětví, aniž by si tím ohrožovali vlastní společnost, či sociální systém.

Tento postup je také navýsost humánní a morální, protože na rozdíl od zavedených způsobů, nepůsobí jako vysavač kvalifikované pracovní síly z chudých zemí, které mají těchto lidí i bez toho nedostatek. Naopak tito lidé mají šanci se v Evropě vyškolit, naučit nové věci a přivést toto „know-how“ do svých domovin. Rovněž vydělané peníze posílají domů, kde je utrácí.

c) Ekonomická migrace

Tento typ migrace je výhradně škodlivý a to jak pro stát kam lidé přichází, tak pro stát odkud odcházejí.

-  V případě že se jedná o lidi neužitečné ve svých domovech, nebudou přínosem ani v Evropě.

-  V případě že se jedná o odborníky, jejich přeplácení Evropou má katastrofální dopady na země původu.

-  Představa že každý kdo se chce mít lépe může, je dětinská. Naprostá většina světa se má hůře než průměrný Němec a není možné jim všem poskytnout blahobyt.

-  Migranta tohoto typu okamžitě odmítnout!

-------

¦ Umístění azylových center – vícestupňová struktura - kombinace celoevropského a národního řešení

Cíle:

• Eliminace chyby při prověřování osoby, díky víceúrovňovému prověřování.

• Přehled o každém migrantovi, kam a za jakým účelem jde a jak se bude živit.

• Ulehčení práce orgánům zajišťujícím deportace odmítnutých uchazečů (provedeno již na africkém kontinentě)

Metody:

• Vzhledem k množství zájemců, by záchytná centra v Africe měla fungovat pouze jako první filtr, který vyřadí zjevně nevhodné uchazeče. To jsou zejména následující:

   -  ze zemí kde není válka nebo jiná katastrofa (pokud se o azyl ucházejí z titulu ohrožení života).

   -  bez kvalifikace (pokud se o azyl ucházejí z titulu zájemce o nabízené pracovní místo).

   -  kriminální, extremistická minulost, nebo lhaní o původu a identitě.

• Údaje uchazečů, kteří prošli do druhého kola, by byly předány národním agenturám (úřadům) k další prověrce z hlediska bezpečnosti a vyhovění požadavkům příslušného státu.

• Úspěšní žadatelé by obdrželi příslušné doklady stvrzující, že dotyčný má dočasné povolení z důvodu ohrožení života ve své zemi, nebo povolení k dočasnému pracovnímu pobytu. Poté by mu byl umožněn přesun do cílové Evropské země.

• Situace kdy by se držitel dočasného povolení v zemi EU například oženil, by byly prověřovány, zda se nejedná o fingovaný sňatek, zda spolu manželé skutečně žijí ve společné domácnosti a podobně, tak jak to běžně funguje (nebo fungovalo) například ve Spojených státech amerických.

------------------------------------------------------------

Poslední události dokazují to, co bylo jasné již od začátku. Vyřešení migrační krize není technický problém, ale pouze otázka politické vůle. Na jejím počátku debatovali dětinští redaktoři se svými dětinskými hosty a shodli se, že:

• Ubránit hranici (zejména pobřežní) není možné, protože je příliš rozsáhlá.

• Ploty nefungují a nikoho nezastaví - (tedy ani ten co se tehdy plánoval v Maďarsku).

• Lidé mají právo žít kde chtějí a země nikomu nepatří.

• Každý má právo mít se dobře - (jít za lepším životem).

• Všichni lidé jsou stejní a proto se ve stejných podmínkách budou chovat stejně.

Čas však ukázal že:

• Ubránit pobřežní hranici lze pouhým uzavřením přístavu.

• Ubránit pobřežní hranici lze navrácením několika lodí. Další lidé nebudou investovat do tak nejistého podniku.

• Ubránit pozemní hranici lze plotem či zdí poměrně dobře, jak ukazuje plot na Maďarsko – Srbské hranici (ale také na Izraelsko – Palestinské a Americko – Mexické).

• Že ubránit hranici lze, nám koneckonců ukázala již studená válka a dějiny obecně.

----------------------

Snad se tedy do západní politiky vrátí racionalita, která byla dočasně vytlačena generací šedesátých let a jejich utopiemi. Konfrontace s realitou nás k racionálnímu jednání nutně dotlačí. Bohužel tato lekce některé stála a další ještě bude stát, mnoho.

Přesto je tu naděje. Zdá se mi, že sílí myšlenkový proud, který respektuje, že existují různé civilizační okruhy, které spolu mohou spolupracovat bez nutkavé potřeby vnutit ostatním své vidění světa a svůj způsob života.

Každý po svém, na svém, za své. Hranice jsou dobré. Kdo tvrdí že nejsou, je pouhý mluvka nejméně do doby, kdy si odstraní dveře u svého domu. Což žádný z nich neudělá. Protože dveře, stejně jako hranice, jsou dobré. Kdo chce ven, ten může. Kdo dovnitř, musí požádat o svolení. Tak káže zdravý rozum.