Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Fenomén televize Russia Today a proč se jí TO daří - díl I

28. 12. 2016 20:16:53
Obama jí zařadil mezi stejná nebezpečí jako je Islámský stát, v Británii jim zmrazili účty u banky, a Hillary Clinton ocenila její práci větou: „Probíhá informační válka a my prohráváme”.

Pokud o tom někdo pochybuje, nechť vezme v úvahu výsledek online ankety nejsledovanější německé televize, připojené k pořadu s výročním projevem ruského prezidenta. „Lze věřit Vladimírovi Putinovi?”, zněla otázka. Když odpověď „ano” narostla na 81 procent při masivní účasti, anketa byla bez vysvětlení stažena a nikdo k tomu již neřekl ani ň.

Tak tedy ano, Russia Today (dále jen RT), si více než dobře osvojila techniky a postupy západních televizí a ničím nepřipomíná suché zpravodajství ze sovětských dob. To, že jde o hráče nejtěžší váhy lze vyvodit právě z oněch výroků západních politiků o ní, stejně jako ze snah přiškrtit jí finanční zdroje, či legislativně ztížit působení. Kdyby v RT působily moderátorky jaké známe z občasných ukázek severokorejské televize, nikdo by se jí nezabýval. Zesměšnila by se sama. Rusové se ale učili od mistrů a dávali ve škole dobrý pozor.

Tak dobrý, že televize založena teprve v roce 2005 se rychle vyhoupla mezi největší zpravodajské kanály světa. V roce 2015 dosáhla 70 milionů diváků týdně a v USA se stala druhým nejsledovanějším zahraničním zpravodajským kanálem, hned po BBC.

Ale abychom se nyní nezasekli na sporu o to, na které straně je zlo a na které dobro, na které je lež a propaganda a na které jen ryzí pravda pravdoucí..., je asi nutné se shodnout na určitém základním axiomu. Což je předpoklad, že propagandu dělají všechny strany konfliktu. (Snad není nikdo z nás takový dětina, aby věřil, že propaganda probíhá jen na jedné straně. Doufám.)

Nechci se dnes na tuto problematiku dívat z pozice fanouška nebo odpůrce Ruska. Chci zhodnotit kvalitu práce této stanice a porovnat ji s těmi ostatními. Hlavně ale, chci porovnat kvalitu propagandy této televize s kvalitou propagandy televizí západních. Protože pokud už mě musí někdo obelhávat, chci alespoň, aby to dělal kvalitně a prokázal mi respekt tím, že mne nebude podceňovat.

Nějakou dobu jsem tedy s tímto úmyslem sledoval zpravodajství naše, ta západní jako je CNN, BBC, NBC, německé DW a to ruské, reprezentované stanicí Russia Today.

Tou tedy také začnu.

Jak už jsem psal, v RT si osvojili psychologický přístup k divákovi. Užívají moderní a dynamicky působící grafiku a střih, znělky a upoutávky nepostrádají nápad. To vše ve standardech západních televizí. Navíc se ovšem naučili velmi chytře zacházet s humorem, ironií a sarkazmem. Pořady kde v podstatě komik komentuje událost, nejsou můj šálek kávy, ale věřím že si to své fanoušky najde.

S ironií a sarkazmem pracují velmi šikovně. Pracně vybudovanou zprávu ze západních médií, znevěrohodní během tří minutové skeče u které se ještě divák zasměje neohrabanosti a ledabylosti tvůrců původní zprávy. Uvedu příklad:

Před krátkou dobou začaly v podstatě ve stejnou dobu dvě ofenzivy v Syrii. Rusové s Asadem brali útokem Alepo a Američané s Turky, Kurdy, Iráčany a šíitskými milicemi z Iránu, brali ztečí Mosul. Média nás pravidelně zásobovala zprávami o utrpení civilistů v Alepu a taktně mlčela o Mosulu. Když Sergei Lavrov upozornil, že se bombarduje i v Mosulu, že tam také umírají civilisté a ironicky se dotázal, zda ty Mosulské bomby jsou hodné demokratické bomby, zatímco ty Alepské bomby jsou bomby zlé, v německém tisku vyšly články s titulkem: „Ano, jsou dobré bomby a zlé bomby”.

A na tomto si v RT opravdu smlsli. Rozdělili obrazovku na dvě půlky. V levé byly záběry bombardovaného Mosulu, přes které běžel text, kde americký generál sděluje kolik tisíc tun bomb bylo na Mosul vysypáno. V pravé půlce běží prakticky stejné obrázky, tentokrát rozbombardovaného Alepa. A pod tím vším jede záběr na německý Bild a na věty: „Ano, jsou dobré bomby a zlé bomby”.

Mistrovství toho co v RT dělají spočívá v tom, že oni sami nepopírají že Ruské bomby v Alepu zabíjí civilisty. Ale odhalují směšnost postoje západu tvářícího se, že jeho bomby, ty Mosulské, nezabíjí ale šíří dobro a demokracii. Jakoby do západních médií pronikl onen sovětský duch, kdy si moderátor odříkal svůj „článek víry”, svoji ideologii a vlastně se ani nezajímal jestli jsou jeho slova věrohodná, nebo nejsou. Styl práce RT naopak prozrazuje, že je neustále posuzováno co se při sledování zprávy honí divákovi hlavou. Takže v tomto konkrétním případě se jim pouhým nastavením zrcadla, podařilo zesměšnit pracně vytvořený konstrukt.

Což ostatně dělají často. Je určitě nákladnější vytvořit legendu než ji potom rozmetat, pokud je vystavěna ledabyle. To se jim podařilo například v cause „Děti z Alepa trpící pod Asadem a Rusy”. V tomto duchu bylo proti-asadovskými novináři natočeno několik reportáží, ze kterých západní média zhusta čerpala. A co čert nechtěl? Egyptská kriminální policie zatkla jednoho z těchto válečných zpravodajů u toho, když stavěl dětské „herce” do pozic imitujících zraněné a mrtvé, včetně nezbytných rekvizit typu kečupu a podobně. Novinář opravdu nebyl ruský herec, protože byl známý i z jiných reportáží. RT samozřejmě nelenila a případu poskytla publicitu. A navíc „vyhrabala” další reportáže zmíněného investigativce. V jedné z nich představuje bojovníka oné umírněné a demokratické, proti-asadovské opozice. Ten se, mezi jiným, chlubí svým sebevražedným pásem na výbušniny. Co dotat? Kolik diváků si asi položilo otázku, zda jeho země podporuje opravdu ty „dobré” chlapce? Pouhým přehráním několika cizích reportáží v patřičném pořadí, dosáhla RT opět zpochybnění západního výkladu. S vynaložením minimálních prostředků.

Vsuvka: Silně přesvědčený anti-rus, jistě nebude přesvědčen ničím, stejně jako opačně. Ale toto není spor o pravdu. Jde o to, jaká je schopnost obou stran, přesvědčit ty, kdo jsou dosud nevyhranění. RT v současné době předstihuje v umění propagandy západní média o třídu.

--------------

--------------

Původně jsem tady chtěl popsat všechny pořady, které RT nabízí a detailně je rozebrat. Je to ale zbytečné, jde o formáty běžné a srovnatelné s tím co nabízí ostatní televize. Zájemce si je může snadno vyhledat. Popíšu tedy raději odlišnosti ve stylu práce, odlišnosti vedoucí k tomu že jedni rostou, zatímco druzí diváky ztrácí.

Pořady RT i ostatních televizí, lze rozdělit do dvou kategorií. První jsou reportáže, které se s různou úspěšností pokouší mapovat děje přímo na místě, kde k nim dochází a být takříkajíc „u toho”. Druhá kategorie jsou debaty ve studiu, kde moderátor s hosty události rozebírá. Tyto debaty jsou buď jeden na jednoho, nebo jeden moderátor a více hostů. Na tom by nebylo nic zvláštního. Co mi ale připadá velmi osvěžující, je drobnost, kterou už v té naší české televizi neuvidíte. Redaktor nechá hosta mluvit! Některý zrcadlí stanoviska ruské politiky, jiný je jejím odpůrcem. U formátu jeden na čtyři bývají dva hosté „pro-ruští“ a dva hosté „proti-ruští“. Ale všichni mohou mluvit! Mají prostor a mluví a mluví, .. dokud mají co říci. Teprve když skončí, tak redaktor pokládá další, nebo doplňující otázku. Nutno přiznat že pořad CrossTalk se čtyřmi hosty, uvádí americký journalista Peter Lavelle, který skáče do řeči hodně a nehraje nestranného. Zastává „pro-ruský“ úhel pohledu a v tomto pořadu ho také silně tlačí. I on nakonec vždy nechá všechny hosty říci vše co měli na srdci. Do poslední myšlenky. Přesto mi tento konkrétní pořad nejvíce ze všech na RT, připomíná nešvary z našich televizí.

Jako je ta česká veřejnoprávní. V té si redaktor odříkává jakýsi naučený monolog, který mu, k jeho nelibosti, občas drzý host naruší. To ovšem redaktora nikterak nevykolejí a razantním zásahem se opět chápe slova, aby snad divák nebyl uveden ve zmatek. Hosta pak tlačí návodnými větami do předem žádaných odpovědí, a pokud se odchýlí, je umlčen. Divák se vždy dozví hodně o stanovisku redaktora a České televize, ale v podstatě nic o tom, co si o věci myslí host.

Další nešvar ČT tkví v tom, že tyto hovory kloužou po povrchu. Čemuž se nelze divit, jít pod povrch by znamenalo odchýlit se od scénáře a mohlo by zaznít něco, co zaznít nemá.

No a třetí nedostatek spočívá v samotné volbě hostů, kde prakticky totálně absentuje skutečná opozice. Jsou sice zváni hosté z kvazi opozičních stran jako je třeba ČSSD a TOP09, ale tito hosté zaujímají shodná stanoviska prakticky ve všech zásadních tématech.

To je tedy kategorie studiových debat. Zatímco Češi, toužící znát například názory leadera nového politického subjektu Petra Robejška, musí pro tyto informace navštívit nezávislou internetovou televizi (http://1url.cz/ltpuC), v RT z poslední doby zaujal například rozhovor s Norbertem Hoferem, neúspěšným kandidátem na rakouského prezidenta.

A v tom vidím další chytrý krok RT na cestě za zvyšováním sledovanosti. Cíleně si pěstují image ne-systémového média, které se nebojí otevřít jakékoli téma, kde neuznávají žádná tabu a kde lze vidět hosty, které ostatní televize vytrvale ignorují. V RT mají dokonce takový „vtipný šot”. Redaktorka ve smutečním, hovoří k jakémsi pozůstalému: „Vzpomínám když jsme se setkali poprvé...” a „Chtěla jsem být jako ty, ale dnes doufám že nebudu jako ty...” aby nakonec dorazila na hřbitov, kde je na jednom náhrobním kameni napsáno: „In memory of Mainstream média”. RT se z této společnosti okázale vyčleňuje, což je samozřejmě nesmysl. Russia Today je normální státní mainstreamové médium. O tom není pochyb. Alternativním se jeví pouze v západním prostoru, kde ovšem alternativním také objektivně je. A této pověsti mistrně využívá. Znám „anti-rusky“ smýšlející lidi, kteří si přesto občas na RT přeladí. Většinou když se něco děje a v médiích se nelze podrobnějších informací dobrat.

article_photo

♦ ♦ ♦ KONEC PRVNÍ ČÁSTI ♦ ♦ ♦

>> Druhý díl zde <<

Autor: Oto Jurnečka | středa 28.12.2016 20:16 | karma článku: 36.32 | přečteno: 1286x

Další články blogera

Oto Jurnečka

Pojďme navštívit Halíka

Nemyslel jsem že je to ještě možné, ale Tomáš Halík mě zase jednou něčím upoutal. Ve své řeči v rámci festivalu Smetanova Litomyšl, řekl zásadní a nevídanou věc, která by neměla uniknout pozornosti.

9.7.2017 v 15:02 | Karma článku: 44.05 | Přečteno: 3105 | Diskuse

Oto Jurnečka

Křesťanská strana u nás a v Polsku – malé srovnání

Již jsme si zvykli, že křesťanské strany v Německu schvalují adopce dětí homosexuály, odstraňování křížů z veřejných budov a zavádění výuky o Islámu do škol. Jejich „křesťanství“ je jen obal.

1.7.2017 v 20:24 | Karma článku: 37.16 | Přečteno: 1130 | Diskuse

Oto Jurnečka

WikiLeaks: Tajná zpráva o operaci Rychlé šípy

Toto je výtah tajné zprávy od velmistra Velikého orientu českého, k rukám velmistra obedience Grande Loge de France.

15.6.2017 v 12:34 | Karma článku: 22.55 | Přečteno: 887 | Diskuse

Oto Jurnečka

Vzdělanost nášho ľudu tak nějak roste, buducnosť je zářivá

Súdruzi a súdružky! Na našom výročnom zjazdě ku priležitosti oslav víťazstva demokracie, nyni zhodnotim vyhlidky našej spoločnosti pre nadchádzajúce roky.

10.6.2017 v 11:41 | Karma článku: 22.35 | Přečteno: 830 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Jan Ziegler

Nožička se mýlí: Komunisté využívali v boji se Západem i islámské radikály

Cílem rudých bylo zničit Západ a nastolit všude socialismus. Pod heslem nepřítel mého nepřítele je mým přítelem, neváhali v boji se zlými kapitalisty využívat kde koho a to rovněž náboženských fanatiků. Smutným příkladem je Izrael

28.7.2017 v 17:58 | Karma článku: 15.88 | Přečteno: 187 | Diskuse

Katarína Lorenčíková

Svet potrebuje bláznov, aby sa nezbláznil...

Keď som naposledy hovorila známej moje historky z ciest, zarazila sa.... "Somálec? Rozprávala si sa len tak s černochom...?" Áno. Nezdalo sa mi na tom nič čudné...

28.7.2017 v 15:51 | Karma článku: 4.00 | Přečteno: 91 | Diskuse

Josef Nožička

Komunisté mohou pane Zieglere za spoustu věcí, za islámský fanatismus však nejspíš ne

Téma smrti české turistky, která zemřela po útoku islámského fanatika v egyptském letovisku Hurghada, zaujalo některé mé kolegy blogery zde na iDNES.

28.7.2017 v 14:46 | Karma článku: 30.43 | Přečteno: 753 | Diskuse

Petr Binder

Přejmenovávávání

Jsem zmatený, slova, která znám, již nemají významy, které měly. A to nejsem tak starý, jako pán, co se ztratil v metru. Nemusíme ani stavět Babylonskou věž. Zmatení jednoho jazyka je zřejmě nevyhnutelné.

28.7.2017 v 13:07 | Karma článku: 18.85 | Přečteno: 583 | Diskuse

Marie Haisová

Za peníze vše nekoupíš

Ideologie prvního porevoluční premiéra, dle které na vrcholu veškerého lidského snažení jsou peníze a mamon, dosahuje dnes svého vrcholu v osobě magnáta, dominantně vlastnícího zemědělství, potravinovou výrobu, média.

28.7.2017 v 12:15 | Karma článku: 13.98 | Přečteno: 481 | Diskuse
Počet článků 82 Celková karma 34.59 Průměrná čtenost 2669

To co píšu, má vždy vztah ke společnosti a politice. To znamená, že mohu psát prakticky o čemkoli.
 


Na facebooku:

Nevolime proimigracni politiky

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.