Trump jako Clintonové pojistka?

Všimli jste si? Novináři poněkud utlumili svůj kvikot o tom, jak je Donald Trump šílený, hnusný, šašek, blbec a vůbec někdo, kdo se v žádném případě nemůže stát americkým prezidentem, protože je jen hloupým žertem. Čím to asi je?

Když se Donald pustil do boje, reportáže našich i zahraničních médií se předháněly v líčení jeho odpudivosti. Jako vždy, vzdáleni tomu nechat to na voličích, předkládali nám jimi předžvýkané prefabrikáty o tom jaký tento kandidát je. A užívali si to. Nutno přiznat, že Trump jim to dost usnadňoval.

Leč, zřejmě se nestal miliardářem nadarmo. Ví co dělá, lidi má přečtené. Rozhodně více než všichni ti analytici. Správně vytušil, jak moc jsou již lidé unavení a zhnusení všemi těmi prázdnými svazáckými plky jimiž jsou krmeni, takže odpustí mnohé prohřešky komukoli, kdo jim pro změnu naservíruje trochu čerstvého vzduchu a hlavně pravdy, třeba i hnusné pravdy, pokud koresponduje se světem, jak ho dennodenně zakouší. Někomu takovému prominou cokoli, třeba i šílenou přehazovačku na hlavě.

Trump prostě jede ... a tak se poslední dobou zdá, jakoby komentátorům došel dech.  Nejspíš vyhraje republikánské primárky a kdo ví? Co kdyby nakonec vyhrál volby celé? Je rozumné jít takhle brutálně proti možnému americkému prezidentovi? Nezapomínejme, novináři jsou většinou oportunisté a píší na zakázku. Vlastní názor zřídkakdy mají, a pokud ano, nemají odvahu ho prezentovat.

Snížení počtu útoků na Trumpa a občas dokonce psaní ve věcném tónu, jako o jakémkoli jiném kandidátovi, tak dává tušit, že elity znejistěly.

Anebo je to úplně jinak?

Přál bych si, aby Donald Trump byl tím, kým se jeví být. Tedy někým, kdo bude podrývat politickou korektnost kdekoli to jen půjde. Někým, kdo se stáhne ze středního východu a ukončí avanturistickou politiku prováděnou ve jménu ušlechtilých žvástů. Někým, kdo bude spolupracovat s Vladimírem Putinem tak jak předeslal a tím dokonale vypálí neoconům rybník, neboť šíření chaosu je jejich job a zadání od jejich chlebodárců. Přál bych si zkrátka, aby byl přesně tím člověkem, nad kterým si média zoufala v prvních dnech jeho nástupu.

Bohužel nevím zda tím člověkem je. Manželé Clintonovi jsou Trumpovi přátelé. Byli mu dokonce na svatbě. Není možné, že Trump, jakožto businessman a velký hráč, právě realizuje svůj životní obchod? Není možné, že nasadil rétoriku, která konzervativnímu Američanovi, po letech politicko-korektních agitek, zní jako rajská hudba, … a o které ví, že mu vítězství v republikánských primárkách stoprocentně zajistí? A není možné, že také ví, že následný souboj s Hillary Clinton prohraje, protože se proti němu postaví do jednoho šiku všichni černí, všichni Hispánci, všichni homosexuálové, všichni liberálové, polovina žen, … a nejspíš i velká část republikánů?

Není Donald Trump nakonec tím nejžhavějším želízkem v ohni manželů Clintonových?

Pokud ano, potom smířlivější tón médií vůbec nemusí znamenat, že jsou novináři „zakřiknutí“ z jeho nečekaného úspěchu, ale spíše to, že mají pokyn nepošťuchovat ho do doby, než vyhraje primárky. Aby Hillary dostala toho správného protivníka.

Přál bych si, aby to tak nebylo, ale překvapen bych takovou taktikou nebyl. Uvidíme. Pokud noviny spustí opět svoji proti-Trumpovskou kanonádu až bude stát v duelu proti Hillary, bude to indicie, že momentální ztišení, mohlo být vedeno snahou, nezadusit jeho kampaň a nedopustit, aby měla Clintonová jiného soupeře.

Proti této teorii ovšem mluví to, že by to vyžadovalo od Trumpa velkou sebedisciplinu a sebezapření. Muž s takovým egem by jen těžko odolával možnosti stát se americkým prezidentem, pokud by se stávala reálnou. Každý kdo by s ním do takového handlu šel, by to jistě věděl. Leda že by ho velmi, velmi podcenili.